ISABELLE

1.

Ozývají se vzdechy, jsou to zvuky vyluzované na samé hranici lidských možností. Jeden hlas je ženský a velmi mladý, druhý patří starému chraplavému muži. Vzdechy zrychlují. V hlase muže zaujímá místo rozkoše bolest. Špatně se mu dýchá. Hlasy ustanou. Dívčí silueta za plentou sesedá z ležícího muže a odchází od nebesové postele. Okolo je tma.

* * *

2.

Z budovy s nápisem Trestní Soud Města … vychází detektiv. Chlap, pojídající klobásu s hořčicí na střeše černého sedanu, odkládá tácek od pokrnu na zítku, podél které parkuje, když vidí detektiva scházejícího schody před soudem. Zavane vítr a tácek spadne za zídku, chlap po něm nejdříve skočí, ale pak jen mávne rukou. Detektiv přichází k vozu, vztekle zasičí a bouchne rukou do střechy auta. Sedá si a chlapovi…

Detektiv: Jeď!

Odjíždějí.

*

V poloprázdné fast food restauraci si z pultu přebírají kávu a jdou si sednout do tiššího koutu asi jedenadvacetiletá dívka a čerstvý padesátník v šedém obleku. Dívka se předklání zády k muži, aby položila kávu. Muž je v rozpacích. Když dívka zaplouvá mezi stůl a lavici, on míjí visací hodiny s časem 11:17 a sedá si proti ní. Ona si přitahuje sklenku s kávou. On po odložení aktovky…

Doktor: Tak, milá Bell, o čem jste se mnou chtěla mluvit?

Dívka se pousměje a mírně sebou cukne. Doktor se v sedě udiveně vzpřímí a dívka si s pousmátím podepře rukou hlavu…

Isabelle: O tomhle.

Doktor se podívá do rozkroku, kde má Isabellinu nohu. Okolo v restauraci se zaplňují volná místa, doktor s Isabelle se na sebe chvíli koukají, než se zdvihnou; Isabelle si upraví sukni, a vydají se přes celou restauraci k toaletám, kam oba vstoupí - . Jsou v jedné kabince. Isabelle jedním pohybem povolí všechny knoflíčky své blůzy, přitáhne si doktora za opasek k sobě, rozepne mu poklopec, zaloví a naskočí na doktora. Ten je již celý politý potem, když Isabelle přidržuje. Isabelle začíná hlasitě vzdychat. Její hlas se rozléhá po celé místnosti toalet. To doktora přinutí ke zmírnění. Ale Isabelle si jeho hlavu přitiskne na hruď a doktor pokračuje o to více.

* * *

Kancelář kriminálky, jeden policista mlátí do digitálního budíku, po omluvném pohledu ho pořádně praští až se na něm rozsvítí nápis 18:03 a změní se na 18:04, dál v téměř liduprázdné místnosti plné stolů se štosy papírů sedí za jedním detektiv a s podepřenou hlavou kouká do stolu. Po jeho levici pomalu píše na svém stole na stroji chlap, co vezl detektiva od soudu, přikusuje hamburger, v dáli houkají policejní sirény, v místnosti se ozve telefon.

Policista2 - mo: Ano, povídejte … mám to, ano.

Policista přichází od telefonu a k detektivovi…

Policista2: Jacku, máte práci…

Jack se zvedá a na chlapa…

Jack: Daryle jedeme.

Policista2 podává lístek: Tady je adresa.

Daryl se zavrčením hltá hamburger, dopisuje, vytahuje papír ze stroje, pokládá ho na štos a při oblékání saka jde za Jackem.

*

Jack s Darylem procházejí restaurací, prokazují se policistům u pultu a pokračují k toaletám, před dveřmi je míjejí zakrytá nosítka nosítka.

Jack: To je on?

Mladý doktor souhlasí.

Jack: infart.

Doktor kývne. Jack s Darylem pokračují na Pánské. Jack, po něm Daryl, nakouknou do kabiny obklopené policisty. Obyčejný záchod. Zpět v restauraci.

Jack zvýší hlas na dav personálu a policistů: Byl tu s někým!

Majitel: To prosím nevíme, - odpolední směna ho neviděla, takže musel přijít…

Jack: A vy jste kdo?

Majitel: Již dříve. Joseph Farryday, majitel, - ale našla se nějaká taška, snad by mohla…

Daryl si dává skleničku u pultu. Majitel odvádí Jacka na místo, kde seděli.

* * *

Jack vychází z restaurace. Ujde několik kroků od domu s neonovým nápisem Farryday´s Restaurant, když vyběhne…

Daryl: Chcete svézt, šéfe.

Jack zády k Darylovy: Ne, díky, - trochu se projdu.

Daryl kývne, jde k autu, otevírá, startuje a odjíždí. Jack jde skrz prázdnou křižovatku ponořenou do tmy uprostřed starých činžovních domů -. Sbíhá schody mezi domi za svitu měsíce. Vybíhá k osvětlené ulici. Jde po chodníku a před sebou má v údolí celé město, minul zastávku autobusu, blíží se k vedlejší uličce a když míjí roh domu, vyběhne kdosi ze tmy a narazí do Jacka.

Isabelle: Pardon, omlouvám se.

A chce běžet dál, ale Jack ji přidrží, aby se na něj podívala. Podívá se a je překvapená. Totéž Jack. Přijíždí autobus.

Isabelle se vyvlíká: Promiň, pospíchám.

Jack: Počkej, aspoň telefon.

Podává jí navštívenku. Isabelle se pro ni natáhne a běží několik metrů vzhůru k autobusu, nastoupí a autobus míjí Jacka. Jejich pohledy se naposled setkají. Jack pokračuje v cestě.

* * *

3.

Policista2: Tu máte výsledky z laborky.

Podává papíry Jackovi. V kanceláři kriminálky je teď za světla rušno.

Jiný detektiv: Tak vy jste řekla, že jste ho viděla.

Turecká žena: Ano.

Jiný detektiv: A můžete mi říct, jak vypadal?

Turecká žena: Ne.

Jiný detektiv: Ale viděla jste ho?

Turecká žena: Ano.

Jiný detektiv: Tak jak vypadal, ženská jedna?!

Turecká žena: Dostanu pak občanství, pan detektiv?

Jack pročítá zprávu. ( Isabelle přichází v županu z koupelny a probírá se vlhkými vlasy.)

Jack: Ten ze záchodu dostal skutečně infarkt, ale po pěti až šesti hodinách co ho našli už mu nebylo pomoci a ten první měl na břiše a v obličeji takové křeče, až se nám udusil.

Daryl: Díky.

Další policista mu přinesl zprávu. Daryl porovnává dva papíry. ( Isabelle si bere ze skříňky v kuchyni rohlík a opouští místnost.)

Daryl: A oba pracovali na Klinice speciální chirurgie někde na jihu města.

Na stole detektiva Jacka zazvoní telefon.

Jack: Ano. … Co? … Ne, uklízečky mají linku dvacet tři.

Daryl vytahuje cosi balené v ubrousku: Řikal jsem už, že kolega Dadikov včera odprásk toho tlustýho pedofila.

( Isabelle, opět v pokoji, si sedá na pohovku do tureckého sedu, dá si do úst patku rohlíku a přitáhne k sobě telefon.)

Daryl: Včera po soudu, prej mu selhala zbraň.

( Isabelle si ze stolu bere vizitku a prohlíží ji: Jack ELEVENS; 862 531 64; privat… . Isabelle pokládá navštívenku a zdvihá sluchátko, vytočí 8, ale hned položí.) Jack rozloží noviny a dívá do nich. ( Isabelle přehmátne slucháko z ruky do ruky a tou volnou rychle zamáčkne telefon, znovu vytáčí, rukou si projede pod nosem a upraví si vlasy.) Zazvoní telefon a Jack ho při novinách po paměti zvedne.

Jack: Ano?

( Isabelle rozpačitě: Ahoj Jacku.)

Jack: Ahoj.

( Isabelle: Tvůj noční přízrak, .. pamatuješ?)

Jack: Ale jistě, mohli bychom se někde sejít?

( Isabelle znejistí: N, jo, .. ano.)

Jack: Tak třeba…

( Isabelle: Pizzerie Martinicus, na Parkerově třídě.)

Policista2: Jacku…

Jack ho rukou zadrží: V sedm večer.

( Isabelle: Dobře.)

Jack: Nashledanou. (zavěsí) No.

Policista2: Máme dalšího.

( Isabelle od sebe konečně odtrhne sluchátko, zavěsí a pořádně se s mírným úsměvem protáhne.)

* * *

Nemocniční pokoj s velkým zrcadlem, před ním okolo lůžka stojí asi deset mladých sester a tři doktoři. Na lůžku sedí žena s obvazy okolo hrudi. Tři sestry ji zbavují zábalu. Ostatní tiše sledují. Sestry ženu oprostí od poslední dečky. A ta se vidí v zrcadle s plným poprsím. Doktoři i sestry ani nedýchají. Je v němém úžasu, než se začne smát. Ostatní pookřadnou, sestry tleskají a doktoři si gratulují. Jednoho z nich vyruší příchozí sestra.

Sestra: Pane řediteli, jsou tu dva pánové od policie a chtějí s vámi mluvit. (gesto ředitele) Ve vaší kanceláři.

* * *

Klinika je neobarokní zámeček uprostřed rozlehlého parku s ornamenty ze žlutě, červeně, bíle a modře kvetoucích rostlin, v nedalekých jezírkách plavou labutě, pakoviště je plné velkých luxusních vozů a nad vchodem do centrální haly je nenápadný zlatý nápis KLINIKA SPECIÁLNÍ CHIRURGIE, nad nímž je za balkonem, kancelář ředitele.

*

Jack: To je asi všecno. Mohli bychom se tu ještě porozhlídnout?

Ředitel: Ale jistě že pánové, moje klinika je vám plně k dispozici. (k sestře, která ho přivedla) Dej pozor, ať tu moc neslídí.

*

Jack a Daryl jdou po chodbě, na zdi je plakát s portrétem ředitele a nápisem Plastický chirurg, nejlepší psychiatr! Přicházejí do malého atria, kde hrají dva muži karty. Ten o mnoho starší si všimne návštěvy.

Psychiatr: Dobrý den sestro, koho nám to vedete?

Sestra: Pánové jsou na odchodu.

Psychiatr: Vadilo by pánům, chvíli se tu zdržet?

Sestra: Ale…

Psychiatr: Nechte nás tu prosím o samotě. - Obvykle vyprovází nechtěné hosty, potřebujete něco?

Sestra se vrací chodbou.

Psychiatr: Psychiatr a tohle je náš mladý gynekolog. Když byste chěli využít našich služeb, tady je na mě spojení. (podává navštívenku)

*

Někdo sleduje staršího muže na lesní pěšině. Ten znervozňuje a zrychluje. Stále ho sleduje, muž se otočí a podiví se.

Isabelle v krátkých světlých šatech: Ááhój…

* * *

Patolog a Jack procházejí bíle obloženou chodbou.

Patolog: Patologie neni žádná hračka, můj mladý kolega sice spávně určil příčinu smrti, ale tím zkončil. Já jsem hledal a našel tohle!

Podává Jackovi v místnosti, s přikrytým lůžkem uprostřed, velké detailní snímky penisů, které jsou napadeny a rozleptány plísní.

Jack listuje fotkami: Hm.

Patolog: Pachateli muselo moc záležet na tom, aby se zničilo právě pohlaví a kdyby všichni nebili zabiti ihned po napadení, museli by se teď svíjet v pekelných bolestech.

Jack: Víš co to je.

Patolog: Ne, ale zjistíme to.

Jack: A ten poslední.

Patolog: To je on. (odtahuje roušku z těla na lůžku) Byl taky napaden, ale smrt nastala vyvrácením druhého a třetího obratle nejšpíš o opěradlo vozu, v němž ho našli.

Jack: Jo, v Cadilacu jeho dcery.

*

Jack sedí s nohami na stole v kanceláři, přecházejí před ním policisté, on jen různě kouká.

Muž v obleku: Dadikove pojďte ke mě.

Třicátník v džínách a světlém tričku jde za mužem do prosklených dveří s nápisem VELITEL. Jack se ohne a podá si telefon a podle kartičky v ruce vytáčí -.

Jack: Psychiatr Sammers? .. Možná by jste mi mohl pomoct, …

* * *

Jack a Isabelle sedí v pizzerii a servírka jim odnáší talíře. Oknem prosvítá noční život ulice. Pozvedají sklenky s bílým vínem.

Jack: Na tebe, na tvou krásu a .. ale ne, jenom na tebe.

Isabelle: Óo Jacku, nebýt tohle už třetí sklenička, tak se celá roztřesu…

A začne se smát. Jack se taky pousměje.

Jack: Na krásnou Belle.

Isabelle vážně: Na zdraví.

* * *

Isabelle: Je mi s tebou moc fajn, víš to, Jacku Elevensi.

Procházejí se parkem a za nimi svítí a blikají reklamy do noci.

Isabelle: To bude strašný, když tohle všechno zapomenu .. (škytne a odcházejí).

* * *

4.

Gynekolog: Pustím nějakou hudbu.

Isabelle: Víš, že vypadáš fakt dost dobře.

Isabelle jde k němu, přejíždí mu rukou po hrudi a zesísí hudbu, odhodí mladíka na postel v jeho pokoji, zkrášleném osobním počítačem, televizí s videem a plakáty se spoře oděnými dívkami na motorkách. Isabelle si vykasává sportovní tričko z kraťasů a blíží se k posteli. (V hale téhož domu s výhledem na obrovský zahradní bazén se rozléhá tlumená hudba. - Přichází matka gynekologa a podiví se.

Matka: Ten kluk z těch Sabbathů jistě ohluchne.

Příchozí otec: Vždyť je to jeho věc, ne.

Matka se ještě podiví, ale pak následuje otce.)

Polonahý gynekolog se na posteli před Isabelle zbavuje kalhot. (Otec s matkou odjíždí od rozlehlé vily tmavomodrým Jaguarem.) Isabelle v přilnavém tričku a teniskách řádí na gynekologovi.

* * *

Jack v šedých teplákách a triku běží po nábřeží podél kotvících menších parníků, pak po prázdné hrázi. Isabelle dobíhá zábradlí. Má výhled na řeku i dolu na hráz, po které přibíhá Jack. Isabelle se vydýchá a uvidí Jacka.

Isabelle: Jacku? .. Jackuů!!!

A mává na něj. Než si jí všimne. Isabelle sbíhá nedaleké schody na hráz…

Isabelle: Jacku.

Jack: Ahoj. Jdeš taky běhat.

Isabelle: Ne, ..

Jack: Ale jo, (Jack zas běží) pojď.

Isabelle běží s mírným úsměvem za ním.

*

Jack otevírá dveře 216 na chodbě kliniky a vstupuje do kanceláře.

Psychiatr: Á, pojďte dál Jacku.

Jack: Našel jste něco?

Psychiatr: Podle toho, co jste mi říkal… (bere si brýle a otevírá složku na stole) by to mohla být, moment, Isabelle de Tréteaux, byla tu před šesti lety, tady, (podává fotku) to jí bylo dvanáct. -

Jack si prohlíží fotku.

Psychiatr mo: Měla pokročilou rakovinu vaječníku, velmi zvláštní případ, a musela jí být odebrána celá pochva a nahrazena implantátem…

Psychiatr: Ale co to vidím, tady se stala osudová chyba, tento materiál se již dávno nepoužívá, to musí mít strašné bolesti!

* * *

Gynekolog vyběhne od svého počítače do své koupelny a na špičkách si v umyvadle myje přirození.

* * *

Svítí podvečerní slunce a Isabelle v krátkých lesklých černých šatech s bičíkem v ruce stojí na kraji terasy bez zábradlí. Podívá se dolů, kde pod ní dělník řeže prkna na cirkulárce, než odchází pro další. Na terasu přiběhne po čtyřech ředitel kliniky jen v kravatě a trenýrkách.

Isabelle: Postav se a odpros mě!

Ředitel stoupne na zadní a rukama prosí a pak jí líbá kozačky.

Isabelle: Dobře, to stačí. A teď skoč.

Nohou mu ukáže kam a on skočí. Pak se pokusí (mo) zakřičet, než pila (mo) opět začne řezat. Isabelle zas má svůj konstantní nezůčastněný vražedný výraz.

* * *

Gynekolog se v šeru svého pokoje svíjí bolestí na zemi, jednou rukou se podepírá, druhou přes oděv svírá přirození, obličej má spocený a mokrý od slz a jediné, co ze sebe vydá, je zoufalé ubrečené: Mami! ..

* * *

- otevřou se dveře a z nich ze světla chodby vyběhnou Isabelle a Jack a rovnou na postel. Svlékají se navzájem za vášnivého líbání. Jack ji stahuje kalhotky…

Isabelle: Ne!!!!

Jsou v téměř naprosté tmě a Isabelle začíná brečet.

Isabelle: Promiň, to .. já nemůžu, .. nemůžu.

* * *

5.

Jack telefonuje: Poslyš, mohl by plast jménem…

(Patolog se slucátkem zívne.)

Jack: V pochvě pachatelky způsobit to poškrábání?

(Patolog: No jistě, ale co by tam dělal?)

Jack: Jo. Už víš, co je to za sairait? … Jo. … Jo, díky.

*

Psychiatr si míchá kávu v šálku.

Jack: Její rodiče zahynuli před pěti lety při autonehodě…

Psychiatr: Takže žije z pěkného balíku peněz. Přesně před pěti lety?

Jack: Ne, asi .. dva měsíce, co ji odtud propustily.

Psychiatr: Musela se s tím vyrovnat sama. -

Jack chce něco říct.

Psychiatr: Jacku, dovedete si představit, že by jste ve dvanácti letech přišel o pohlaví a celou pubertu byste se s tím snažil vyrovnat. Cítil byste se trapně, omezeně .. v pozdějším věku by se bála mít jakýkoliv vztah. Zcela by se uzavřela. Zažívá peklo na zemi. -- Věří, že je méněcenná. Musela mít kvalitní výchovu, když se nezabila A když dospěla, sáhla po pomstě.

*

Dveře s nápisem SESTERNA se otevřely a z nich vykoukne Isabelle oblečená jako sestra a na muže v bílém plášti, jenž jde po chodbě od ní…

Isabelle: Haló, doktore.

Muž se otočí. A Isabelle mu lehkýcm natočením hlavy naznačuje směr do sesterny. Muž se pousměje a vyjde k Isabelle.

* * *

Isabelin obývák, v okně do noci září měsíc. Jack a Isabelle se líbají na pohovce. Isabelle se zdvihá a vede Jacka přes chodbu do ložnice, kde u postele rozsvítí malé lampičky. Sedají si na postel a Jack si všimne. Černých zasklených obrázků různých velikostí na všech zdech, na všech je bílá klikatá čára, různě dlouhá a na některých doplněná barevnými čarami.

Isabelle: Někdy si myslím, že jim rozumím, a někdy mi jsou úplně cizí. -

Jack si lehá a Isabelle se k němu sklání. Začínají se mazlit… -

* * *

6.

Isabelle se vzbudí, je ještě šero, Jack leží vedle ní. Isabelle vstává a opouští místnost.

* * *

Kancelář kriminálky, přichází Daryl a svléká si bundu.

Dadikov na Daryla: Jak jste na tom s těma doktorama?

Daryl: Díky, dobře.

Dadikov: Seberte se, jedete se mnou; zbývá poslední.

Daryl si zas obléká bundu.

* * *

Isabelle stojí ve dveřích psychiatrovy kanceláře.

Psychiatr: Pojď dál Isabelle, posaď se.

Isabelle si jde sednout.

Psychiatr: Na kávu je příliš brzo, dáš si čaj? (Isabelle kývne ne) To musela být práce, dvacet šest doktorů. .. Jsem poslední, takže tě tu budou asi hledat.

*

Jack hmatá po prostěradle a probudí se, rozkryje deku a sedne si, všimne si šedé skvrny na prostěradle. Koukne až k ní, zeleno žlutá vyschlá drolící se hmota. Jack se narovná…

Jack: Do hajzlu!

*

Isabelle zavře pootevřená ústa.

Psychiatr: Křeslo, protože to ti nikdo neodpustí.

Isabelle zachovává vážnou tvář. (Jack si chytá taxíka na ulici ve vilové čtvrti.) Do otevřené místnosti vtrhá se zbraní Dadikov a pět policistů.

Dadikov: Nikdo ani hnout! Seberte ji.

* * *

Spoutaná Isabelle jede ve voze pro vězně, vedle ní sedí psychiatr, drží se a druhou rukou ji drží ruku. Proti nim sedí Daryl.

*

Jack: Prosim vás, pohněte!

Taxikář: Nepřijdu kvůli vám vo papíry.

Jedou, zastaví na červenou a pak přijíždějí do ulice plné lidí a policistů. Jack vybíhá z vozu. Policisté vedou Isabelle přes ulici a chodník k budově. Jack zastaví, aby vykřikl, ale psychiatr mu zacpe ústa rukou.

Psychiatr: Neblázněte!! Jen jí to zhoršíte.

A pouští Jacka. Isabelle se rozhlédne a vchází do budovy u jejíž dveří je nápis KRIMINÁLNÍ POLICIE; 5. OKRSEK.

The End.

Vytvořeno, resp. po jazykové korektuře, 1. října 2000, 20:18:00
Copyright © 1999-2026 by hd
Všechna práva vyhrazena

↑Nahoru Phoenix © 2003-2026 redakce@phoenix.unas.cz