Zdravotní pojištění

VOŠ
Podskalská 10, Praha 2

Jan Dvořák
2. VP

Měl jsem nedávno docela špatný den. Vzbudil jsem se, sotva jsem dech nabíral. Po nekrátkém zápolení a skličující bolesti se mi podařilo vytrhnout několik hlenů z krku. Při mrazivém čase není drobné nachlazení zas tak neobvyklé, ale jak jsem pozoroval čerstvě do hnědé zabarvený kapesník necelý týden po ukončení léčby, říkal jsem si, že něco není v pořádku.

Doma jsme dříve vyčetli, že snad mám každý druhý rok nárok na kompletní vyšetření krve a od dětské doktorky vím, že na hleny, přes které i malé dítě mluví hlubším hlasem než drsný New Yorský detektiv, obstojně zabírají antibiotika. Navštívil jsem svou obvodní lékařku.

Nevím, jestli jsem u špatné zdravotní pojišťovny, nebo všechny zdravotní pojišťovny mají nějakou dohodu, ale stejně jako před tím mi předepsala nějaké cucací „uvolňovací bonbóny“ a sirup. Na krev půjdu, prý, když to nezabere a ještě mi vyfotí plíce. Opravdu to není dlouho, co mi během tří dnů dvakrát roentgenovali nos a dostal jsem ta samá cukrlátka.

Kdybych měl takový zážitek sám, asi by mě nikdy nenapadlo, jestli náhodou na ty naše doktory někdo netlačí… Například:

Doktoři mají provize od farmaceutických koncernů za každý recept na jejich nepříliš účinný a nepříliš drahý a nepříliš škodlivý a nepříliš doplácený preparát.
Zdravotní pojišťovny, jednajíc jak kartel či jiný jeden muž, naléhají na doktorstvo, nebo, ale jen výjimečně, je vydírají, aby nemrhaly prostředky, vybranými na zdravotním pojištění a namísto drahých antibiotik doporučovali raději levnější "placebo," aby pojištěnec neměl takové výdaje, když si stejně všechny ty pilule hradí ponejvíc ze své kapsy, protože ony prostředky na zdravotní pojištění každá instituce raději investuje či jinak zpronevěří, než-li by je vhodila lidem do chřtánu.
Možná je všechno jinak, ale co by Vás napadlo, když se průběžně několik let léčíte z chronického nachlazení, a když vstoupíte do nechutně přezdobených paláců pojišťoven nebo nechutně moderních sídel fabrik na prášky, a vzpomínáte, jaké by to bylo, kdybyste se zhluboka nadechli, bez smrkání, a cítili byste třeba i plastickou hmotu z umělých okrasných rostlin na recepci, kde se informujete, jak dlouho budete muset šetřit, nebo kolik dáte na RPSN, když si budete chtít dopřát tu tajemnou účinnou látku s utajovaným složením, které se dříve říkalo, no, jakže se jí to vlastně říkalo, už jsem to dlouho neslyšel, znělo to nějak jako: antibiotikum.

Nežli se ti srabi z dolní komory a ti staří srabi ze senátu odhodlají k nějaké reformě zdravotnictví, systému sociálního a zdravotního pojištění, školství a vlastně většiny pro (pře)žití nezbytných rezortů, nezbude v žádném z místních, obecních, krajských či rozpočtu státu nebo Vaší ani mojí zdravotní pojišťovny ani euro cent ani padesátník, takže jedinou jistotou budou zlaté zuby, zlaté klouby, zlaté šrouby hluboko pod kůží, které v případě potřeby vyměníte za prohlídku u privátního lékaře a jindy za nějakou tu vakcínu na černém trhu. O zbytek kapitálu se nám zřejmě postarají úvěrové společnosti včetně životních pojišťoven, nákupní řetězce, rada pro rozhlasové a televizní vysílání, dopravní podniky městské hromadné dopravy, nějaká ta prohraná arbitráž a vláda, která stejně nebude vybírat daně, protože jsme tu s malými ostrůvky nevinnosti samý podvodník.

Monitoring service is down